Folienproblematik: Tichý nepřítel v albech a dvacet let trvající skandál

Představte si, že po letech s posvátnou úctou otevřete své sběratelské album. Těšíte se na zářivé barvy vzácných klasických známek, do kterých jste investovali nemalé prostředky i čas. Místo toho vás ale čeká šok. Zářivá žluť, sytá červeň či jasná modř jsou pryč. Známky pokrývá temný, černohnědý povlak. Papír se drolí a vaše sbírka se před očima mění v bezcenné kusy zničeného papíru. Tento hororový scénář není fikce. Je to krutá realita jevu, který do dějin filatelie vstoupil pod německým pojmem „Folienproblematik“.

Vše začalo nenápadně, ale naplno propuklo v roce 2000. Tehdy renomovaný stuttgartský aukcionář a expert Peter Feuser začal bít na poplach. Všiml si, že se rapidně množí případy fatálního poškození historických známek, a ukázal prstem na to, co je mělo celou dobu chránit – na samotná plastová alba a krycí fólie. Feuser odhalil to, co ve své publikaci později nazval „největší vyhnutelnou katastrofou ve filatelistické historii“. Vypukl takzvaný Bleisulfidskandal (Skandál se sulfidem olovnatým).

Výrobci filatelistických pomůcek se zpočátku bránili zuby nehty. Feuser dokonce čelil žalobě s astronomickou hodnotou sporu ve výši 100 000 eur za to, že odmítl stáhnout svá varování. Soud sice žalobu z formálních důvodů smetl ze stolu, ale boj za záchranu filatelistického kulturního dědictví teprve začínal.

Obr. 1: První známka Pruska. Vlevo s perfektními živými barvami, vpravo silně zčernalá sulfidem olovnatým.

Kde se vlastně stala chyba? Odpověď leží v chemii. Klasické známky, meziválečné emise a dokonce i některé známky z přelomu 40. a 50. let byly často tištěny barvami na olovnaté bázi, konkrétně s příměsí chromanu olovnatého. Na druhé straně barikády stály oblíbené průhledné obaly z tvrdého PVC, které se masově vyráběly od 70. let. Aby tyto plasty získaly své vlastnosti, přidávala se do nich změkčovadla a stabilizátory – konkrétně komplexní sloučeniny cínu a síry.

Když se olovnatá barva známky dostala do dlouhodobého kontaktu s fólií uvolňující sulfidy, nastala neúprosná reakce. Mnoho sběratelů tento jev laicky a chybně označovalo jako „oxidaci“. Ve skutečnosti šlo o vznik sulfidu olovnatého. Tato temně černá sloučenina barvu nejen překryje, ale v mnoha případech nenávratně sežere i samotnou strukturu papíru.

Obr. 2: Masaryk 1 Kč. Vlevo bezvadný exemplář, vpravo silně zčernalá známka zničená sulfidem olovnatým.

Tlak odborné veřejnosti i sběratelů donutil k reakci ty nejvyšší instance. Svaz německých filatelistických znalců (BPP - Bund Philatelistischer Prüfer) se do problému vložil, nechal vypracovat odborné posudky a potvrdil Feuserova zjištění. BPP vydal oficiální stanovisko, ve kterém začal důrazně apelovat jak na sběratele, tak na samotné výrobce alb.

"BPP považuje za nezbytné, aby byly v budoucnu ve filatelistickém obchodě s příslušenstvím nabízeny ochranné obaly, které jsou jasně deklarovány jako 'bez sloučenin síry'. Jako preventivní opatření k zamezení znehodnocení známek sulfidy doporučujeme, aby byly známky skladovány pouze pod fóliemi, které byly vyrobeny bez přídavku těchto stabilizátorů." [1]

Jak tedy zachránit to, co ještě zachránit lze? Výběr správného materiálu je dnes pro zodpovědného filatelistu naprostou prioritou. Následující přehled vám pomůže zjednodušit orientaci v úložných systémech a vyhnout se těm toxickým.

Příklady bezpečného a správného uložení známek:

• Obaly z polystyrenu: Klasické černé nebo průhledné hawidky.
• Obaly z polyesteru: Např. systém LB-Blätter od osvědčené firmy Leuchtturm.
• Obaly z polypropylenu: Materiál často využívaný pro alba na dopisy a celistvosti.
• Obaly z pergaminu: Tradiční zásobníky s pergaminovými páskami a mezilisty, které umožňují známkám "dýchat".

Obr. 3: 60 hal. Hradčany, vlevo zachovalý exemplář s původní barvou, vpravo vážné poškození sulfidem olovnatým.

V našem e-shopu nenecháváme nic náhodě a nabízíme výrobky renomované firmy Leuchtturm. Popisy k produktům jsme navíc cíleně rozšířili o detailní informaci o použitém materiálu, abyste měli jistotu, že si pro svou sbírku vybíráte jen to nejlepší a nejbezpečnější.

Obr. 4: Emise "Kde domov můj?". První známka zleva se pyšní zachovanou barvou, druhá a třetí ukazuje smutné poškození sulfidem olovnatým.

Opatrnosti při skladování našich sběratelských pokladů zkrátka není nikdy dost. Nedovolte, aby dvacet let starý skandál zničil plody vaší filatelistické vášně.

Karol Magda

Použitá literatura a jiné zdroje:

[1] Vyjádření BPP k problematice: bpp.de/wissen/folienproblematik/
[2] Feuser, Peter: Zwanzig Jahre Bleisulfidskandal a Folienproblematik, Südphila: feuser-auktionen.de/folienproblematik/
[3] Přehled materiálů produktů Leuchtturm: PDF dokument zde