Rok 1920 přinesl do mladého Československa emisi, která se měla stát hmatatelným symbolem nově nabyté svobody. Návrh Vratislava Huga Brunnera – žena v antickém rouchu lámající okovy – byl vizuálním manifestem nové éry. Realita pražské tiskárny však z této emise udělala něco mnohem víc: jednu z nejrozmanitějších a nejvíce zkoumaných kapitol naší filatelie, plnou nedokonalostí a nedokončených projektů.

Základní hodnoty z roku 1920. Brunnerova alegorie, jejíž tiskové nedokonalosti stvořily sběratelskou legendu.

Pozadí vzniku a technologická variabilita

Poválečné provizorium a hektické tempo tisku u České grafické unie se postaraly o to, že „Osvobozená republika“ není jen úhledným obrázkem v albu, ale nekonečným badatelským polem. Knihtisk nedokázal vždy čistě přenést jemnost původních kreseb, což dalo vzniknout známkám s neostrými detaily. Skutečnou výzvou pro sběratele je ale technologická rozmanitost emise.

Základem studia je rozlišení perforace. Tiskárna používala běžnější hřebenové zoubkování (Hz), tak i vzácnější řádkové zoubkování (Řz), které se uplatňovalo především v nouzi. Další samostatnou kapitolou jsou nezoubkované známky. Ty nebyly běžně určeny pro poštovní provoz, ale pocházejí z nedokončených archů nebo zkušebních tisků, které byly z tiskárny vyneseny a postupně si našly cestu na sběratelský trh, kde dnes tvoří velmi žádané položky.

Zajímavosti pro lupu: Téte-béche a Vajíčko

Další vrstvou filatelistického zájmu jsou specifické technologické úpravy. Příkladem jsou protichůdné dvojice, neboli téte-béche. Tyto známky, kde je jedna vůči druhé otočena o 180 stupňů, nevznikly omylem. Tiskárna takto záměrně sestavovala tiskové desky v rámci přípravy speciálních poštovních sešitků pro veřejnost. K vydání těchto sešitků ale nakonec nikdy nedošlo. Archy však zůstaly a dochované protichůdné dvojice dnes ilustrují tento nedokončený dobový projekt.

Vedle nich sběratelé pátrají po deskových vadách, které vznikaly trvalým mechanickým poškozením štočků. Velmi zajímavou a vyhledávanou vadou je „vajíčko v pase“. Najdeme ji výhradně na 39. poli první tiskové desky (značeno jako 39/1) u hodnot 50h zelená a 50h červená. Vznikla vrypem do tiskové desky, který na šatu alegorie vytvořil nezaměnitelnou bílou skvrnu ve tvaru vajíčka.

Vlevo záměrně protichůdné dvojice (téte-béche) připravované pro nevydané poštovní sešitky. Vpravo desková vada „vajíčko v pase“.

Skutečné legendy: Bez hlavy a 50 na 50

To, co z Osvobozené republiky dělá opravdový mýtus, jsou ale extrémní chybotisky a anomálie. Pozoruhodným úkazem je vzácná „verze bez hlavy“ u hodnoty 50h červená. Nejedná se o trvalou deskovou vadu, ale o takzvanou tiskovou vadu (TV). Vznikla během tiskového procesu, kdy se do reliéfu štočku dostala nečistota (například uvolněný kousek papíru nebo zaschlá barva), která ho dočasně ucpala. V důsledku toho se barva na papír neotiskla: chybí horní oblouk slunečních paprsků, hlava postavy je neviditelná a nápis ČESKOSLOVENSKÁ se stal nečitelným.

Absolutní špičkou československé filatelie, jejíž hodnota se dnes v aukcích šplhá do milionů korun, je pak chybotisk 50/50 doplatit. V roce 1927 se mezi archy hodnot 20h a 150h, které byly určeny k úřednímu přetištění na doplatní známky, omylem dostal i arch 50h červené Osvobozené republiky. Získal tak černý přetisk 50 DOPLATIT. Z původních sta kusů na archu se dodnes zachoval jen malý zlomek, což z této technologické chyby činí nejikoničtější raritu naší poštovní historie.