Vydání prvních československých známek provázel na sklonku roku 1918 obrovský časový tlak. Nový stát potřeboval co nejrychleji nahradit platné rakouské a uherské ceniny vlastními. Tvorbou návrhu byl pověřen Alfons Mucha, který zvolil motiv pražských Hradčan. Z úvodního uměleckého návrhu se však v tiskárně České grafické unie zrodil vlivem technických kompromisů a neustálých úprav tiskových desek jeden z nejkomplexnějších systémů naší filatelie – emise o šesti různých kresbách, obrovském množství variant a mimořádných raritách.

Zrození symbolu za pár dnů

Když 28. října 1918 vzniklo samostatné Československo, jedním z prvních úkolů nového státu bylo vymanit se z rakousko-uherského poštovního systému. Známka byla tehdy nejmasovějším komunikačním médiem, malým státním znakem, který denně procházel rukama milionů lidí. Národní výbor se proto obrátil na toho nejpovolanějšího – světoznámého secesního malíře a zarytého vlastence Alfonse Muchu.

Čas však hrál proti nim. Zadání poštovní správy přišlo v listopadu a Mucha dostal na vypracování návrhu šibeniční termín pouhých několika málo dnů. Přesto přesně věděl, jakou zprávu chce do světa vyslat. Své rozhodnutí později vysvětlil slovy:

„Každý národ má svůj symbol ztělesňující doby minulé i budoucí. Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu. Nemohl jsem proto zvolit jiného námětu pro můj návrh než Hradčany a okolní středověkou architekturu.“

Kolem jeho motivu se mezi dobovými detailisty okamžitě rozvinula debata. Z přísně geografického hlediska je totiž vycházející slunce za Hradčanami při pohledu, který Mucha zvolil, nesmysl – slunce tam z této strany zapadá. Pro Muchu však nešlo o topografickou přesnost. Byla to silná alegorie. Vycházející slunce symbolizovalo úsvit svobody a zrod nové republiky.

Srážka umění s knihtiskem

První hodnoty emise Hradčany (5 h a 10 h) se na poštovních přepážkách objevily již 18. prosince 1918. Tiskárna České grafické unie však v poválečném provizoriu tvrdě narazila. Muchova kresba byla na tehdejší podmínky a možnosti knihtisku příliš jemná. Nekvalitní papír a nouzové barvy způsobily, že se drobné secesní detaily začaly na archu velmi rychle slévat a ztrácet ostrost.

Tiskárna proto musela v průběhu výroby – emise se tiskla a vydávala postupně v různých hodnotách až do roku 1920 – původní štočky neustále upravovat a překreslovat, aby byl tisk vůbec zřetelný. Z těchto vynucených technologických zásahů vzniklo šest základních typů kresby, které tvoří absolutní základ studia této emise.

Typologie kreseb (I – V.a / a – f)

Filatelistická literatura striktně rozlišuje šest základních kreseb (značených římskými číslicemi I–V.a, nebo písmeny a–f), které lze bezpečně identifikovat podle konkrétních detailů v obraze a nápisech:

Kresba I (a): Malý bílý nápis POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ na barevném podkladu. Kresba obsahuje slunce s paprsky a křoví pod hradem.

Kresba II (b): Malý barevný nápis POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ na bílém podkladu. Slunce a křoví zůstávají zachovány.

Kresba III (c): Výrazná změna pro lepší čitelnost. Nápis POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ je zvětšený a bílý. Slunce zůstává, ale křoví je nyní čistě bílé.

Kresba IV (d): Nápis zůstává velký. Z obrazu však zmizel sluneční kotouč (zůstala jen záře oblohy) a křoví pod hradem je šrafované.

Kresba V (e): Zcela přepracovaný obraz. Chybí slunce i křoví. Chrám sv. Mikuláše je zvětšený, dominantní a architektura hradu je celkově odlišná.

Kresba V.a (f): Specifická rytecká varianta V. kresby, použitá výhradně pro hodnotu 30 h. Liší se v drobných detailech oken a stínování.

Sběratelská variabilita: Papír, zuby, typy a makulatury

To, co z Hradčan dělá nejstudovanější emisi naší historie, zdaleka nekončí u šesti kreseb. Emise je díky provizorním podmínkám mimořádně bohatá na technologické varianty:

• Perforace a nezoubkované známky: Zpočátku byly Hradčany vydávány výhradně nezoubkované. Perforace se začala provádět dodatečně, často na opotřebovaných strojích. Vznikla tak celá řada rozměrů hřebenového (Hz) i řádkového (Řz) zoubkování, a dokonce i smíšené perforace na jednom archu.
• Barevné odstíny a papír: Poválečný nedostatek materiálu nutil tiskárnu míchat barvy z dostupných zásob. Vzniklo tak množství katalogizovaných barevných odstínů (např. raritní stříbřitě šedá varianta u hodnoty 120 h). Podobně kolísala kvalita a tloušťka papíru i druhy lepu.
• Spirálové, příčkové a rámečkové typy: Desky knihtisku se skládaly z jednotlivých štočků. Vlivem dobových tiskových postupů a vlastností materiálu vznikly u některých známkových polí specifické identifikační znaky (tzv. typy), jako jsou otevřené či spojené spirály v rozích nebo různé tvary příček a rámečků. Tyto typy tvoří základ specializovaných sbírek.
• Makulatury: Hektická výroba způsobila, že se mimo tiskárnu dostaly různé technologické nedokonalosti – oboustranné tisky, dvojité tisky, zkusmé tisky (někdy i v odlišných barvách) nebo nedotisky a silně znečištěné archy.

Druhotné použití v poštovním provozu

Kromě samotných výplatních známek nabízí emise Hradčany ještě jednu rozsáhlou sběratelskou disciplínu. Emise se totiž stala základním materiálem pro další historická vydání. Úředním přetiskem původních Hradčan vznikly v roce 1920 vůbec první letecké známky, dále známky doplatní, nebo známky s přetiskem SO 1920 pro plebiscitní území (Silesia Orientalis). Z jedné jediné emise tak vznikl nespočet dalších katalogových položek.

Špička filatelie: Mimořádné položky a padělky

Složité výrobní procesy, zkušební tisky a dokonce i dobová kriminální činnost zanechaly filatelistům řadu mimořádně vzácných a vyhledávaných položek, které dnes tvoří ozdobu specializovaných sbírek.

1. Hradčanský kříž (Soutisk 5 h a 10 h): Tiskárna mnohdy tiskla dvě různé hodnoty na jeden průchod strojem a archy se rozřezávaly až dodatečně. Výjimečně se dochovaly části nepřerušeného papíru ze středu archu, kde se stýká vodorovné i svislé meziarší do tvaru kříže. Jde o mimořádnou raritu a vizuálně velmi atraktivní ukázku tiskárenské praxe.
2. Zkušební soutisky s nerealizovanými návrhy: Během hledání definitivní podoby a barevnosti vznikaly v tiskárně zkušební tisky. Vysoce ceněné jsou dochované zkušební archy, kde je hodnota Hradčan tištěna bezprostředně v soutisku s jiným, nakonec nerealizovaným motivem Matka Slávie.
3. Vejprtské padělky: Ke škodě pošty vznikaly již v době platnosti emise neoficiální kopie, které měly oklamat poštovní úřady. Těmi nejznámějšími se staly tzv. vejprtské padělky, vytvořené v roce 1919 v pohraničním městě Vejprty. Přestože šlo původně o kriminální čin, z dnešního pohledu jde o vysoce ceněnou a těžko dostupnou relikvii rané československé pošty.